Tolik asi k flmu "U mě dobrý" od režiséra Hřebejka.
Co se týká následných dojmů - klasická česká šeď, nezklame, nepřekvapí, pokud si sednete do pohodlné sedačky se zmrzlinovo-kávovým mixem od McDonalda za 39 Kč, občas se i pobavíte.
Pokud s sebou vezmete analytickou kamarádku, která po filmu bude mít potřebu komentovat, že intelektuální složení partičky hlavních hrdinů přece nebylo schopno vyprodukovat takovou zápletku, tak vám poradím jednoduchou věc: neberte ji. ;o)
Ke srovnání mě napadá jen Trainspotting, kde partička podobných pošuků zrealizovala něco bláznivého, aby okradla někoho, kdo je naštval. Tam to stihli za asi 5 minut a film jel dál, v tomto připadě byly 2/3 filmu připravou a zbývající 1/3 samotnou akcí. Budu se opakovat, nenudil jsem se, ale trhák to není...
Ve filmu se objevil i samotný Hřebejk, ale kdo ho poznal, což byl mohl být předpokládám každý, musel uznat, že to bylo poněkud kostrbaté. Prostě ukázat, zespoda, to je on, chtěl tam být, tak tam je ... Kdyby se třeba prošel po té šílené tržnici nebo byl jedním z hráčů volejbalu při zapadajícím slunci, asi by to bylo přirozenější.
Z filmu mi v paměti zůstane hlavně titulek tohoto postu, ale možná i jen proto to stálo zato... Takže u mě dobrý :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat