Několik svých relaxačních hodin v Chorvatsku jsem obětoval dlouho odkládanému studiu. Každý den celý večer, tzn. minimálně 2-3 hodiny denně. Není to málo, 
není to ani moc.
Cíl byl jediný - číst knihy tak, abych z nich byl schopen napsat nějakou studii nebo jak to nazvat. Takže jak jen nejrychleji to jde, ovšem při splnění podmínky pochopení textu, což u mě znamená, že každý odstavec si čtu minimálně 2x. Nejsem v chápání žádný rychlík :o)
Protože jak řekla paní studijní referentka - když nebudu mít do září 2 zkoušky, škrtne mě. Zapomněla napsat, kolikátého září má asi na mysli a co ta věta, na kterou si zřetelně pamatuji: "Pokud to nestihnete, nic se neděje, stavte se a nějak to vyřešíme."
Jedna z knih je "Pojednání o lidském myšlení" sice od kolektivu autorů, ale podle vyjadřování mám pocit, že se na ní velkou měrou podílel docent (Karel?) Pstružina.
Klobouk dolů před tímto starším pánem, jeho přednášky na mě působily naprosto uvolňujícím dojmem a jestli jsem si musel kvůli studiu brát dovolenou z práce, na jeho výklad to bylo lepší vynaložení než na jakoukoliv jinou aktivitu.
Ale zpět k té knize. Prvních několik stránek jsem měl pocit, že to nemůže být možné a že se to zlepší. Na straně 60 z celkových 240 jsem dospěl k názoru, že tuto knihu psal magor.
Nechci psát záporně kritické hodnocení, proto jsem se rozhodl knihu otevřít na jakékoliv stránce, zapíchnout prst do ostavce a dokázat alespoň v tomto blogu, že se nemýlím. Když padl los na stranu 82, 4. odstavec shora, moje srdce zaplesalo, protože větší pííčovinu jsem najít nemohl ( upozorňuji čtenáře, že toto je snad první sprosté slovo za více než roční publikování ). Následuje citace odstavce:
Lidské myšlení, chce-li něco objasnit (zjasnit), musí nejprve vrhnout světlo na to, co se jeví, ale co zároveň v sobě skrývá něco, co se skrze jev má vyjevit. Lidské myšlení vrhá světlo, aby odhalilo něco za jevem, jako něco, co má vystoupit na světlo. Tím umožňuje jsoucnům, aby skrze jevy vystoupila ze tmy svého jestvování. Ve světle lidského myšlení se jsoucna zjevují a nabývají podobu ohlašujícího se jsoucna v jevech, které je možné vnímat. Jsoucna se v tomto procesu nevydávají za sebe, jsou stále těmiž, nezmenšují se ve své mohutnosti, nic ze sebe neztrácí, ale jen umožňují lidskému myšlení, aby byla nahlédnuta. Tento náhled není náhledem jen senzorickým, ale především náhledem (pohledem) celostním a objasňujícím. Lidské myšlení vidí jsoucna tak, že na nich konstituuje věci, ale vidí je skrze světlo, které z něj vychází. Objasnění je tedy viděním jsoucen ve světle, které vychází z lidské mysli, aby objasnilo vytržené stimuly.
Takže asi tak. Tohoto je plná knížka a já o tom mám napsat asi 10-ti stránkovou práci s vlastním názorem.
Ještě nejsem u konce, snad objevím něco, čeho se budu moci chytnout, teď jsem někde před čtvrtinou a zatím netuším :o)
btw jestli vám to připadá jako náboženský text, tak mě taky, ale musím podotknout, že docent Pstružina v reále působí úplně normálně...
Žádné komentáře:
Okomentovat