Obchodování jakožto produkt lidského myšlení

1. Vymezení rozsahu práce a vysvětlení přístupu

Ve své práci se zaměřím na teorii a přístupy popsané v knize Pojednání o lidském myšlení s konkrétní aplikací na historický vývoj směny zboží a posléze i k popisu fungujícího bankovního systému a akciového trhu.
Plně si uvědomuji, že vzniká nesrovnalost mezi tím, že kniha nepopisuje teorii v historickém kontextu, ale jde od hrubších obrysů více k podrobnostem, nicméně si myslím, že toho lze využít i v historickém popisu.

2. Historie, určení bytí a jsoucna

Už po staletí a tisíciletí, od dob, kdy se člověk naučil vyprodukovat více, než byl schopen spotřebovat, se potýká s problémem, jak svoji nadprodukci rozumě směnit za jiné zboží či ještě lépe, za nějaký univerzální prostředek směny. Postupem času proto přešel z fyzické výměny v rámci své vesnice či blízkého okolí k systému tzv. obchodníků, kteří cestovali mezi územími a dokázali za použití široce poptávaných produktů směňovat produkci konkrétního jedince či celé skupiny za potřebné produkty, popřípadě jim nabídnout univerzálnější meziprodukt, často to byly pazourky, šátky, posléze drahé kovy, drahé kameny či koření, které mohli někde jinde s někým jiným směnit za to, co aktuálně potřebovali.
Vznikl tedy systém, kterému říkáme trh, ve kterém na jedné straně vystupovali jedinci či kolektivy se svojí produkcí a na druhé straně jejich protihráči, kteří tuto produkci potřebovali. Dalším prvkem této hry byli již zmínění obchodníci, tedy mezičlánek a faktor zjednodušení.

Z pohledu teoretického přístupu k analýze lidského myšlení tedy dochází k vymezení tří základních pilířů - bytí, jsoucna a samotného myšlení.
Vezmeme-li v úvahu, že pojem bytí je samotná podstata existence, nijak neurčována kvalitou, je to stav, který může být reprezentován i určením vlastního Já, můžeme to chápat jako sérii různých výskytů bytí lidské existence v čase, dohromady dávajících podklad k jsoucnům.

Prvním výskytem tohoto bytí je stav, kdy člověk existoval sám, maximálně spolupracoval v malém kolektivu, ale dá se říct, že nepotřeboval komunikovat s okolním světem, v tomto případě reprezentovaným ostatními tlupami či společenstvími. Postupně začínal chápat svoje vlastní potřeby a to, že se svými nepřáteli nemusí jen válčit o území či kořist, ale daleko výhodnější je pro něj spolupracovat a sdílet jeho či svou specializaci. Lze proto říct, že už prvním přechodem od této individualizace ke vzájemné spolupráce vzniká v tomto kontextu jsoucno, vycházející z bytí, spojené s kvalitou prožívaného a jasně vymezitelné prostřednictvím benefitů, které z toho plynuly pro všechny zúčastněné strany. Nelze tedy opomenout fakt, že tento přesun byl realizován hlavně za použití myšlení, tzn. uvědomění si základních principů fungování tehdejšího světa.

Chceme-li aplikovat další z teoretických pojmů, nabízí se - potencialita a proto-komparace - v úzké souvislosti právě se jsoucnem. Teoreticky to znamená, že při setkávání se se jsoucny se vyskytují další a další, odlišující se tzv. potencialitami, které slouží k určení co je a co není obsahem daného konkrétního jsoucna a umožňuje tak definovat i rozdíly mezi jednotlivými jsoucny.

V praktickém životě to pak znamenalo, že člověk byl vývojem času postaven před nové a nové situace, které musel svým v té době ještě ne zcela vyzrálým mozkem zpracovávat a rozhodovat se pro varianty, které pro něj byly výhodné, popř. výhodnější než ty dosavadní. Reálně lze tedy aplikovat tento historický vývoj v kontextu vývoje směny zboží následovně. Historicky prvním jsoucnem můžeme definovat samostatnou existenci jedinců, těžko hledat výhody, ale to vyplývalo z formy komunikace a dostupnosti informací o okolním světě. Jakmile došlo k uvědomění si okolního světa a výhod z toho plynoucích, došlo k využití, tzn. zamyšlení se a přechod k výměně přebytků v rámci tlupy či s okolními tlupami. Bezprostředně poté se objevily do jisté míry exotické druhy zboží, například již zmíněné pazourky nutné ke zpracování masa či jiných produktů, k nimž bylo nutno komunikovat s obchodníkem, nabídnout mu jím požadovanou komoditu a obdržet žádané zboží. Daleko více komplexnosti už dále potřeboval vznik tržišť, které dávaly možnost v reálném čase směňovat bez použití prostředníků a tím pádem bez vzniku neefektivních ztrát.
Každá z těchto etap, pokud se na ni podíváme striktně teoreticky, může znamenat samostatné jsoucno, kdy se lidská společnost za použití myšlení vyvíjela a zefektivňovala jak svoji produkci, tak i množství komodit, které za ni dostávala. Je však samozřejmé, že tyto etapy nebyly v historii tak jednoduché a ostře definované, šlo spíše o pozvolný vývoj.

Nutno poznamenat, že když se člověk začal zamýšlet nad všemi aspekty tehdejšího světa, musel vzít v úvahu mnoho faktorů, které ho ovlivňovaly, tedy nejen jeho, ale i ostatní účastníky trhu a celé prostředí v němž se pohybovali. Dostáváme se tímto k dalšímu pojmu, které bych osobně doplnil jako čtvrtý artefakt k stávající klenbě tří pilířů tzn. bytí, jsoucna a myšlení. Tímto artefaktem je soulad. Je mi poněkud líto, že se k němu dostávám už teď, protože pohled na stávající finanční trh (nemám tím na mysli etiku) vytváří zajímavý pohled na vzájemnou provázanost dění, politiky, obchodů a využívání lidské “stádovosti” chování, ale pokusím se k tomu vrátit později. V kontextu historického bodu vzniku tržišť znamenal soulad minimálně dvojí charakteristiku - sladění mnoha elementů působících na trh v jednoduchém vyjádření v pozitivní a negativní rovině. Pozitivní rovinu jakožto chápání podmínek (teoreticky vyjádřeno - jsoucen) pro uskutečnění obchodů, dostupnost komodit, etické chování, vzájemnou komunikaci, negativní vyjádření slova soulad však už inklinuje k poněkud zákulisním praktikám, bohužel známým už v té době, jako je nátlak na jednotlivé účastníky směny, uměle vyprovokované bojové či válečné konflikty z důvodu dostupnosti/nedostupnosti komodit či vyvolávání irelevantních informací či paniky na trhu.

3. Použití univerzálního prostředku směny
Nutným vyústěním vzniku tržišť bylo několik faktů:
    A) lidé chtěli obchodovat s více protihráči,
    B) lidé potřebovali uložit svoje volné prostředky

Ad A)
Bez ohledu na důsledky plynoucí z faktu, že bylo použito mnoho způsobů, jak lidé oceňovali svoji produkci, aby za ni mohli posléze dostat jiné komodity, bych rád zdůraznil fakt, že právě obchod byl jedním z hlavních důvodů vzniku více-či-méně vědeckých metod zjišťování fyzických vlastností čehokoliv. Můžeme tím chápat rozvoj vědeckých disciplín zkoumajících a kvantifikujících kvalitu drahých kovů, stupně zralosti plodin či surovin z nich pocházejících, či obyčejné určování hmotnosti, objemu či hustoty. Ač to zní povrchně, právě obchod donutil společnost zabývat se univerzálními metodami k určení fyzických vlastností a to tak, aby byly jasně popsány, obecně uznávány a dokázaly být zpětně opakovány. Právě toto jsou základní charakteristiky vědy, resp. vědeckého popisu.

Ad B)
V souvislosti s více sofistikovanou směnou dospěl obchod do stádia, kdy bylo nutno zachovat v čase právo na nákup potřebné komodity, nejčastěji vyjádřené prostředkem, který si v čase uchovával svoji hodnotu, nebo alespoň listinným závazkem dlužníka poskytnout plnění věřiteli v daný čas a v daném množství.
Přeskočím mnoho historických konsekvencí a budu se soustředit na vznik finančních institucí, které reprezentovaly všeobecně uznávaný orgán sloužící buď k uchování prostředků směny, postupem času zlata či jiných uznávaných komodit, popřípadě i listin.

4. Důsledky plynoucí ze vzniku finančních institucí, tzn. vznik sofistikovaných bankovních systémů
Tímto se dostávám k jednomu z nejkomplikovanějších a nejpropracovanějších výtvorů lidského myšlení - bankovnímu systému. Možná to vyvolá úsměv, protože v době hi-tech počítačových systémů a letů do vesmíru toto tvrzení zní poněkud archaicky, ale i přesto si za ním stojím. Postupem času, zdůrazním, že tento proces trval mnoho století, na rozdíl od nových oborů známých až v poslední době, se totiž do tohoto systému promítlo mnoho aspektů respektujících několik základních funkcí - vybrat od lidí peníze a dát jim za to co nejméně, na druhou stranu půjčit jiným lidem (subjektům) ty stejné peníze a dostat za to co nejvíce, a nakonec eliminovat riziko z toho plynoucí. Postupem času se k těmto operacím přidala i hra na akciovém trhu, tomu se budu věnovat v další kapitole, protože to dává pěknou ukázku manipulace s lidským myšlením.

Bankovní systém bych pak jednoduše charakterizoval jako svébytný produkt lidského myšlení, který si postupem dlouhé doby vybudoval principy svého fungování a dokáže si je udržet i v posledních 2 relativně dost turbulentních stoletích. Od původní funkce uložení peněz či jejich ekvivalentů, tzn. bohatství dokázal absorbovat lidské zkušenosti, uchovat si je a využil jich v průběhu historie k udržení vlastní existence a zabezpečení ziskovosti. K této funkci postupem času přidal i funkci úvěrovou plus postupně doplňuje další funkce, které mu dokážou přinést profit.

V praxi to znamená, že se soustředí na 3 základní funkce - akvizice, úvěrování a posuzování rizik.

Akvizice má za účel vyvolání iluze, že subjekt je motivován k uchování svých prostředků v bankovní instituci, popřípadě že je to nezbytně nutné k tomu, aby o ně nepřišel. Odhlédneme-li od pragmatických důvodů jako je bezhotovostní platební styk, internetové bankovnictví, atd., podařilo se bankám přesvědčit společnost, působit na obecné povědomí, popřípadě donutit téměř všechny subjekty, že toto je způsob, kterým vede k jedinému bezpečnému uložení prostředků.

Úvěrování je hlavním generátorem zisku bank… doplnit

Posuzování rizik, známé jako risk management, soustřeďuje hlavní znalosti banky jako instituce a může být považováno za paměť zkušeností banky. Vyhodnocuje minulé chování zákazníků, snaží se z nich vytrhnout stimuly vedoucí k potenciálním problémům. Tento proces lze opět vztáhnout na teorii lidského myšlení, zkoumající jsoucno, prezentované historickými zkušenostmi, hledající budoucí potenciality prostřednictvím vytrhávání stimulů a tvořící budoucí jsoucna reprezentovaná novými kritérii posuzování.

Metodou zjišťování je často modelování. Základem je konstrukce modelu, abstraktního zjednodušení zobrazení, jak si lidské myšlení vtělené do bankovního systému představuje jsoucno a aplikuje pozorování na takto zkonstruované entitě, přičemž musí být zachována určitá analogie mezi vlastnostmi a procesy probíhajícími v modelových věcech a vlastnostmi a procesy věci, která je modelem. Po vytvoření modelu proveden samotný výzkum a přenesení poznatků z modelu na zkoumanou věc. Tato metoda může plnit jak poznávací funkci, tak i verifikační funkci - zpětnou aplikaci ověření na původním modelu.

Riskové procesy, i když vytrhávají ze jsoucen stimuly, je neponechávají v izolované podobě a poměřují je vůči dalším stimulům, s nimiž tvoří celek, což vytváří komparativní základ sloužící jako podklad pro měření. Aby byla komparace přesná, je vztažena k tzv. ideálnímu vzoru, normě, která je přijatá jako všeobecně platná, standardní a závazná pro zjišťování kvantity stejnorodých kvalit. Často se k měření používají měřící přístroje, v tomto případě modely minulého chování dlužníků, coby nositelé měřících jednotek. Výhodou použití těchto měřících postupů je zejména opakovatelnost měření a snadná komparativnost.

4. Současný akciový trh a na něm panující podmínky - manipulace

Zvláštní disciplínou zmíněnou v knize je psychologická analýza, které bych se rád věnoval v souvislosti s dalším produktem vývoje obchodování - akciových trhů.

Psychologická analýza akciových trhů vychází z předpokladu, že tyto trhy jsou pod vlivem masové psychologie účastníků trhu a vede je buď k nákupům či k prodejům. Existuje několik teorií věnujících se analýze chování, je to zejména Keynesova Spekulativní rovnovážná hypotéza, Kostolanyho Burzovní psychologie, Teorie spekulativních bublin a Drasnarova Koncepce psychologické analýzy.

Z hlediska analýzy lidského myšlení a jeho stimulů mi přijde nejzajímavější Kostolanyho Burzovní psychologie, ale popis základních teoretických vymezení by překročil rámec této práce, proto se budu soustředit na neméně zajímavou Drasnarovu Koncepci psychologické analýzy a Teorii spekulativních bublin.
Drasnar vysvětluje  zhodnocování a znehodnocování kurzů akcií jako důsledek působení dvou protichůdných vlastností, kterými podle něho disponuje každý člověk. Jde o chamtivost a strach. Dle toho, která vlastnost převládá, dochází na trhu cenných papírů k růstu či poklesu.

Chamtivost vzniká z přirozeného přání člověka něco vlastnit. Tato touha vlastnit nikdy nemizí, ale spíše se s rostoucím bohatstvím násobí. Snaha dosáhnout vysokých zisků z investic do cenných papírů, a vzhledem k jejich vlastnostem především do akcií, podporována chamtivostí podněcuje poptávku po těchto cenných papírech, což vede k růstu jejich kurzů. Tento zhodnocovací trend trvá na trhu  až do okamžiku, kdy je chamtivost investorů náhle vystřídána strachem ze ztráty nabytého bohatství. S tímto strachem  bývají spojeny zárodky paniky, jež se společně se strachem rozšíří  celým davem investorů, kteří ve spěchu zahájí výprodej prakticky všech cenných papírů, které drží. Následný přebytek nabídky cenných papírů  pak způsobí nástup znehodnocovacího trendu.

Stejně tak, jak je chamtivost investorů na trhu neustále střídána strachem, dochází i k neustálému střídání vzestupných a sestupných trendů. Ty se ovšem vzájemně liší délkami svého trvání v závislosti na rychlosti, s níž je chamtivost střídána strachem a naopak, jinými slovy v závislosti na tom, jak rychle se pocity davu mění.

Ne úplně odlišnou je Teorie spekulativních bublin - na akciových, ale i jiných trzích se někdy stává, že kurzy cenných papírů po určitou dobu neustále rostou bez toho, že by bylo možné pro  jejich růst nalézt rozumné fundamentální vysvětlení. Tento růst se však po určité době náhle a neočekávaně zastaví a kurzy zamíří velice prudce dolů. Situace, kdy se kurzy cenných papírů dočasně, bez jakéhokoli racionálního vysvětlení velmi výrazně odchylují oběma směry od vnitřních hodnot stanovených fundamentálními analytiky jsou obecně nazývány spekulativními bublinami a jejich výskyt je  vysvětlován masovou psychologií.

Teoreticky je vznik těchto  bublin spojen s ne zrovna dokonalou analýzou drobných investorů na stimuly ovlivňující chování celého trhu, tzn. nadměrnou reakcí na nějakou událost nebo řadu událostí, které mohou, prostřednictvím informací o nich podaných, ovlivnit chování investorů a změnou  jejich nabídky a poptávky nastanou též podstatné změny kurzů, a to v obou směrech.
Pro menší  investory jsou nebezpečné především spekulativní bubliny v očekávání budoucího růstu. Je tomu tak proto, že po prudkém růstu kurzů akcií, v rámci kterého je nakupovali s přesvědčením, že tento vzestup bude dále pokračovat, nastane na trhu neočekávaný a prudký všeobecný propad, který jim přinese ztráty. Bublina poklesu, tzn. opačného charakteru je však rovněž nebezpečná, a to z toho důvodu, že mnoho zejména nezkušených investorů zpravidla uvěří v dlouhotrvající pokles trhu, který signalizuje chování většiny burzovního publika, a pokud své akcie v panice prodají, zaznamenají rovněž ztráty.
Historie však již mnohými skutečnými případy dokázala, že teorie spekulativních bublin není pouhou teorií. Mezi nejznámější spekulativní bubliny patří:
Tulipánové šílenství v Holandsku v letech 1634-1637
Tichomořská bublina, která praskla v září 1720 na akciovém trhu v Anglii
Velký krach v říjnu 1929 na americkém akciovém trhu
Krach 19. října 1987 na americkém akciovém trhu
Krach mnohých světových burz v roce 2000, a to zejména v oblasti technologických titulů.
Prokázáno je to, že vznik spekulativní bubliny je vždy ovlivněn reakcemi lidského myšlení, zapříčiněn příliš nadšeným hodnocením nějaké skutečnosti, informace či události. Při prasknutí bubliny je to podobné, nicméně identifikace informace, která spustila obrácený pohyb, může být obtížnější. Jedním z faktorů, který se na prasknutí bubliny významně podílí, je, že na trhu již existuje velké množství subjektů, které si uvědomují, že na trhu vznikla spekulativní bublina, mají velké obavy o správné načasování svých prodejů a mohou tedy jednat velmi impulzivně. Informace, která spustí propad kurzů, nemusí být tedy příliš výrazná, ale je násobena strachem investorů o doposud dosažené zisky. Navíc, čím jsou kurzy vyšší, tím větší množství subjektů si uvědomuje, že se blíží konec růstu a přijde následný pád. Při velkém strachu pak stačí sebemenší impuls k tomu, aby se spustila lavina prodejů, přičemž tímto impulsem může být i nadprůměrný pokles trhu v jeden den. Jakmile se však spustí pokles, ihned naroste množství prodejů a pád se stále zrychluje. K jeho umocnění ovšem současně   přispívají i další faktory. Jedná se zejména o programové obchodování a obchodování na margin, neboli na úvěr jištěný nakoupeným cenným papírem.

Tyto teorie dokazují, že mnoho pohybů na trhu cenných papírů je ovlivňováno lidským myšlením, resp. rozdílným chápáním stejných informací. Kdyby totiž všichni investoři reagovali na tytéž informace stejně, měli bychom jednoznačně identifikovatelné pohyby kurzů a vztahy k publikovaným informacím. Na rozdíl od toho však každý investor sleduje svoji strategii a soustředí se na stimuly, které ho, podle jeho názoru, dovedou k zisku.

Podobně i Lidské myšlení, pokud má dostatek variabilních stimulů, se může ubírat vždy odlišným směrem a vytvářet samo za sebe svoje vlastní teorie, což může mít za výsledek odlišné konstituce informací podle přístupu každého výskytu lidského myšlení. Proces konstituce věcí je však mnohem složitější, protože do něj vstupují ještě struktury endoceptů,  tzn. předem je něco očekáváno, což se Lidské myšlení snaží anticipovat nastavením vnějších stimulů přicházejícím z vnějších jsoucen vůči těmto vlastním endoceptům.

Toto je jeden z aspektů, které odlišuje Lidské myšlení od pojmu Myšlení. Lidské myšlení se snaží konstituovat jsoucna jen pro sebe, tzn. dívá se na ně jen ze svého pohledu, nikoliv globálně, jak to dělá Myšlení jako takové.

Právě tímto je zabezpečeno, že pokud se budou na akciové či jiné trhy dostávat stále noví “hráči”, kteří možná z důvodu nedostatku zkušeností či sledování svých vlastních zájmů nebudou reagovat stádovitě, a tím budou vytvářet variabilitu vyjádřitelnou nepredikovatelnými výkyvy kurzů a dalšími překvapeními.