Přísloví Indiánů z kmene Dakotů zní: "Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!"
Nicméně v profesionálním (i běžném) životě často prosazujeme poněkud jiné strategie:
* obstaráme si větší bič
* vyměníme jezdce
* říkáme: Vždyť ten kůň vždycky jezdil.."
* založíme pracovní skupinu pro analýzu koně
* navštívíme jiná místa, abychom se podívali, jak se tam jezdí na mrtvých koních
* zvýšíme standard kvality pro jízdu na mrtvém koni
* vytvoříme task force pro oživení mrtvého koně
* vypracujeme srovnávací přehledy různě mrtvých koní
* upravíme kritéria, podle kterých se určuje, zda je kůň mrtvý
* zaplatíme externí specialisty, aby jezdili na mrtvém koni
* zapřáhneme několik mrtvých koní k sobě, aby se jim společně lépe táhlo
* prohlásíme, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm ještě nedalo jezdit
* vypracujeme studii, abychom zjistili, zda pro tento problém existují levnější poradci
* zakoupíme něco, po čem bude mrtvý kůň běžet rychleji
* nasedneme na svého starého slabého osla a zamaskujeme ho mrtvým koněm
* nařídíme přesčasy a nosíme mrtvého koně sami
* restrukturalizujeme stáj
* zdvojnásobíme příděly krmení
* prohlásíme, že mrtvý kůň byl už od samého počátku naším cílem
* povýšíme jezdce
* budeme zapírat, že jsme kdy nějakého koně vůbec měli
* sedneme si a budeme čekat, až se kůň sám zvedne...
Jakákoli podobnost s existujícími firmami, jejich projekty a poradci je čistě náhodná...
Žádné komentáře:
Okomentovat